Záchranné lano

1Pt 2,19-25; J 15,13

Loni na jaře se Peter Terbush a Kerry Pyle vydali do Yosemitského národního parku, aby si trochu „zahorolezčili“. Byl krásný nedělní večer. Peter lezl hluboko pod Kerrym, připoután k jeho lanu. Najednou se ozval strašný, hromový zvuk. Sesuv kamenů! Tuny balvanů se řítily dolů na Petera. Kerry byl naštěstí dost vysoko, aby ho sesuv minul. I Peter mohl utéct před valícími se balvany, ale v tom případě by strhl Kerryho a to by znamenalo jeho smrt.

Peter neutekl. S úžasnou odvahou sevřel vší silou provaz a přijal ztrátu svého života, aby jeho kamarád mohl žít.

Později, když se podařilo Peterovo tělo vysvobodit zpod kamenů, jeho ruce ještě svíraly Kerryho lano.

Tento čin je jakýmsi zábleskem toho, co pro nás udělal Kristus. Přijal krutou smrt na kříži, ačkoli byl nevinný, abychom my mohli žít. Vykoupil nás z našich hříchů, které znamenaly smrt.

„Položit život za přátele“ však nutně neznamená, že musíme zemřít, aby někdo jiný žil. Do takové situace se zřejmě nedostaneme. Znamená to ale také, že se vzdáme například svého pohodlí ve prospěch někoho druhého. Přenecháme kamarádovi lepší místo na koncertě. Necháme sestru vybrat program v televizi. V práci se zhostíme nepříjemného úkolu, abychom od něj uchránili ostatní kolegy. I to je smrt, smrt vlastního sobectví. Po malých kousíčkách položíme svůj život za větší radost, štěstí a spokojenost ostatních.

Z tohoto pohledu nikdo nemůže říct, že neměl možnost dát život za své přátele. Máme ji všichni. Záleží jenom na nás, jak ji využijeme.

Láska je silnější než smrt.

Překlad: Z.Juřenová, M.Klusová, G.Neubauerová, Deník mladých, roč. 10, č. 2

Zdroj: http://jump.cho.cz/jumpi-kudy-kam/clanek/zachranne-lano